Využitie polarizačného filtra v železničnej fotografii
Vo svete techniky fotografovania poznáme veľmi veľa rozličných pomôcok, ktoré uľahčujú alebo zdokonalujú tvorbu autorov, ktorým nestačí iba obyčajná surová fotografia, obsiahnutá v JPEG formáte. Medzi neodmysliteľnou súčasťou sveta fotografie patria rôzne filtre, ktoré majú rozličné funkcie, a dá sa s nimi dosiahnuť neporovnateľne lepší vý sledok samotnej kompozície. V dnešnom článku sa budeme venovať jednému z najdôležitejších filtrov, bez ktorého si prácu nevie predstaviť množstvo skúsených fotografov. Správne! Ide o polarizačný filter, ktorý mnohokrát vidíme na závitoch objektívov ľudí, ktorí si potrpia na vyššej kvalite fotografií už pri ich prvotnom vzniku. Množstvo počítačových editorov nám v dnešnej dobe umožňuje napodobniť niektoré efekty získané pomocou filtrov, je to však naozaj najlepším riešením?
Polarizačné filtre patria medzi základné filtre, ktoré nosí vo svojej brašni takmer každý majiteľ zrkadlovky, ktorý nepovažuje fotografovanie iba ako prácu, ale najmä istú náplň svojho života, či koníček, ktorému venuje veľmi veľa času a denne tak prežíva veľa krásnych okamihov, ktoré sa snaží zachytiť pomocou svojho fotoaparátu na kinofilm alebo pamäťovú kartu. Funkcia polarizačných filtrov je vo fotografii nenahraditeľná. Primárnou úlohou filtrov je odstraňovanie odleskov z nekovových predmetov ako sú voda, sklo či iné hladké povrchy. Ďalšou podstatnou úlohou tohto filtra je získanie prirodzeného podania farieb prírody. Sivá či azurová obloha dostane krásny tmavomodrý nádych, vodné hladiny sa premenia na nepoznanie, listy stromov a lesy nadobudnú sýte zelené zafarbenie. Fotografia tak pripomína prírodu ako z rozprávky. Pri železničnej fotografii sa filter dá využiť najmä pri krajinkárskej fotografii, kedy dokážeme zvýrazniť oblaky, či jednotvárnu zašedlú farbu oblohy. Pomocou filtra tiež vieme prejasniť prirodzené tiene a odstrániť opar čím dosiahneme zvýraznenie vzdialených kopcov. Na železničných vozidlách pomocou filtra odstránime odlesky zo skrine rušňa, súpravy vozňov a najmä objektov odrazených z ich okien.
Fotografia bez použitia polarizačného filtra – na skrini rušňa je vidieť množstvo nepríjemných odleskov.
Fotografia bez použitia polarizačného filtra – vyblednutá obloha a nežiadúce odlesky od domovej zástavby.
Fotografia bez použitia polarizačného filtra – bočné steny vozňov a okná sú veľmi náchylné na odlesky.
Keďže ide o relatívne tmavý filter, ktorý má za následok zníženie priepustnosti svetla prenikajúceho do fotoaparátu, jeho hlavné využitie je najmä v exteriéri za dobrých svetelných podmienok, prípadne v interiéri pri fotografovaní statických objektov pomocou statívu. Pri použití takéhoto filtra musí fotograf počítať s predĺžením expozičného času, znížením clonového čísla, alebo zvýšením citlivosti ISO na hodnotu takmer o polovicu vyššiu. Ideálne objektívy pre prácu s polarizačným filtrom sú tzv. vysokosvetelné, ktorých svetelnosť je na všetkých ohniskách f2,8, prípadne na objektívoch s pevným ohniskom f1,8.
Fotografia s použitím polarizačného filtra – nad Slavkovským štítom krásna výrazná obloha, EMJ bez odleskov. 
Princíp funkcie filtra spočíva v čiastočnom odrazení svetelných lúčov, prípadne upravení ich smeru. Svetlo sa skladá zo svetelných lúčov, ktoré sa vlnia ako elektromagnetické vlnenie. Jednotlivé svetelné lúče sa vlnia vodorovne či zvisle a ďalšie všetkými smermi medzi nimi. Polarizačný filter prepustí len tie vlny, ktoré sú v smere polarizácie (natočenia) filtra a ostatné prepustí len čiastočne alebo upraví ich vlnenie. Ak je filter správne natočený, na objekte ktorý fotíme nezostanú v najlepšom prípade žiadne odlesky, prípadne len minimálne.
Cirkulárny polarizačný filter značky Tiffen (USA), s ktorým boli snímané testovacie fotografie. 
Polarizačné filtre delíme na lineárne a cirkulárne, polarizačný filter je však vždy kruhový, rovnako pri štvorcovom systéme cokin, ktorý sa pomocou svojho držiaka dá otáčať. Podľa otočenia pozorujeme zmenu v odstraňovaní odleskov. Aký je teda rozdiel medzi lineárnym a cirkulárnym filtrom? Lineárny filter je polarizačný filter bez ďalšej úpravy. Cirkulárny filter je v podstate lineárny, ktorý má špeciálnu antireflexnú vrstvu v inom uhle, ktorá časť polarizovaného svetla pri prechode „zdrží“, ako svetlo padajúce pod iným uhlom. Toto zdržanie má za následok zmiešanie amplitúd svetelných lúčov, čo spôsobí, že na objektív dopadá iné vlnenie ako len pri prechode lineárnym filtrom. Špeciálna vrstva zmieša vlnenie do kruhu. Automatické ostrenie fotoaparátov má pri lineárnom systéme, kvôli odrazom svetelných lúčov problém zaostriť, pretože v porovnaní s cirkulárnym nedokáže správne vyhodnocovať vzdialenosť meraných predmetov. Lineárne filtre preto nie je možné využívať na lacnejších prístrojoch, ktoré neumožňujú manuálne ostrenie.
Pár snímkov vyjadrujúcich porovnanie so správnym použitím polarizačného filtra Tiffen. Všetky fotografie boli vyhotovené s rovnakým nastavením expozičného času, clony, citlivosti v manuálnom režime a vyvážením bielej. Použitý bol objektív s vysokou svetelnosťou f2,8. Na snímku vľavo pozorujeme výslednú fotografiu s nesprávnym nastavením (natočením) polarizačného filtra, snímky vpravo vyjadrujú správne natočenie filtra, s odrazením nežiadúcich svetelných lúčov, ktorým sme nedali šancu preniknúť cez objektív na snímač fotoaparátu. Porovnajte sami, ktorá z fotografií sa vám zdá prirodzenejšia, bez zašedlosti, oparu a degradácii farieb.
Pokiaľ vám záleží na kvalite, mali by ste vo svojej predajni hľadať značkové filtre Hoya, Tiffen B+W či slabší Cokin, ktorých ceny sa pohybujú v závislosti od priemeru vášho objektívu cca od 60eur až do výšky až 250eur. Záleží však na tom, či daný filter spadá do profesionálnej alebo strednej kvality. Filtre značiek Fomei, Hama a pod. môžme zaradiť medzi najlacnejšie, ktorých cena sa pohybuje okolo 15eur, sú vyrobené z optického skla, ale antireflexná vrstva absentuje, prípadne je základnou vrstvou. Pri tých najdrahších však ide o niekoľko násobnú antireflexnú vrstvu naparenú z oboch strán na optickom skle najvyššej kvality, od ktorej môžme čakať najlepšie výsledky. Rozhodne neodporúčame používať neznačkový filter na drahých objektívoch. Tým by došlo k degradácii kvality značkového objektívu, nepríjemnou vinetáciou alebo inými nežiadúcimi vadami. Majitelia viacerých objektívov môžu pri kúpe polarizačného filtra voliť systém Cokin, ktorý im pomocou držiaka môže slúžiť na všetkých priemeroch objektívov, a tým môžu na svojich objektívoch používať všetky filtre, ktoré vlastnia. Viac o konštrukcii polarizačných filtroch nájdete na stránke ephoto.
Autor: Martin Beták 
Pridajte sa do diskusie!
Žiadny komentár k: Využitie polarizačného filtra v železničnej fotografii
bobinka zo dňa 22.7.2010 7:58
Martin vďaka za skvelý článok. Veľmi výstižné, poučné a pekne spracované. Čo ma oslovilo je aj porovnanie na základe priložených fotografií. Plne s Tebou z vlastných skúseností súhlasím. Použitie polarizačného filtra je nenahraditeľnou súčasťou pri kvalitnej fotografii a fotografii, na ktorej nám bezpochybne záleží aby vo finálnej podobe bola výborne spracovaná. 🙂 Osobe používam filter značky Hoya – http://www.photonet.sk/shop/polarizacne-filtre-hoya-pro1d/polarizacny-filter-hoya-cpl-pro1-digital-55mm/p_3146.html, som s ním veľmi spokojná, ale ako pri každej súčasti fotenia je potrebné aby sme sa s technikou naučili správne pracovať. Snažím sa trochu spoznávať túto techniku a podľa toho si aj správne nastavovať parametre fotoaparátu, ako si spomínal clona, uzávierka a vyváženie bielej, nakoľko prichádza k dvojnásobnému ztmaveniu záberu pri použití filtra. Ale v každom prípadne odporúčam skúsiť. Veľkým poznatkom bolo premňa zároveň aj zistenie, že filter nie je ako filter. Keď som začínala so Železničnou fotografiou snažila som si zakúpiť postupne fototechniku. Na začiatkoch som používala filter Hama, dnes viem, že ten filter nemal žiaden účinok, kt. by bol priblížený filtru Hoya, alebo Tiffen, Cokin. Želám Vám veľa pekných záberov. Zopár záberov s filtrom značky Hoya: http://beafoto.slovaktrains.sk/displayimage.php?album=lastup&cat=0&pos=25, http://beafoto.slovaktrains.sk/displayimage.php?album=lastup&cat=0&pos=51, http://beafoto.slovaktrains.sk/displayimage.php?album=lastup&cat=0&pos=54, http://beafoto.slovaktrains.sk/displayimage.php?album=lastup&cat=0&pos=213
bobinka zo dňa 22.7.2010 8:03
Spomenula som si ešte na jednu skutočnosť pri použití polarizačného filtra v jednom z natočených smerov je možnosť potlačiť dokonca aj odlesky vo vodnej hladine. Dokonca až do takej miery, že sa odraz nezachytí. Ale na druhej strane, kto by nemal záujem mať pekný odraz v pokojnej hladine – súpravy s hdv niekde v peknej krajinke ? :-C
balky zo dňa 22.7.2010 20:35
Pokial ma pamat neklame,tak najlepsi ucinok filtra je v situacii, ked slnecne luce dopadaju kolmo na spojnicu medzi fotografom a fotenym objektom…
EightyFour zo dňa 23.7.2010 15:41
Ano, to je skutečně pravda. Polarizák má největší účinek tehdy, pokud světlo dopadá kolmo na osu objektivu. Ještě bych dodal, že polarizované světlo zachytí jen tehdy, pokud jej odráží NEKOVOVÉ předměty. Já osobně používám už tři roky Cokin P system. Ačkoli je to asi nejdražší řešení, variabilita nezná hranic a případná kombinace filtrů není ničím omezena. Jen poopravím malou chybu v textu, nejspíš způsobenou neznalostí autora – polarizačná filtr od Cokinu je kruhový, nasazuje se do úplně poslední drážky, nejblíž k objektivu, kte je tato drážka hlubší…
Martin Betak zo dňa 23.7.2010 16:48
eightyfour
🙂 v mojom článku sa píše že [b]filter je však vždy kruhový, rovnako pri štvorcovom systéme cokin, ktorý sa pomocou svojho držiaka dá otáčať[/b], všetky ostatné filtre ktoré nie su systému cokin sú tak isto kruhové, čiže cokin má obyčajné prechodové, neutrálne, šedé atď filtre hranaté :-C
hmphoto zo dňa 25.7.2010 19:17
Martin, veľmi dobre spracovaný článok, s praktickými ukážkami rozdielov pri použití CPL. Ja osobne používam Kenko http://www.photonet.sk/shop/polarizacne-filtre-kenko-pro1d/polarizacny-filter-kenko-cpl-pro1-digital-72mm/p_17.html. Kvalitatívne porovnateľný s filtrami značky Hoya. S pozdravom vampi
chary zo dňa 28.7.2010 8:52
Vskutku zajímavý článek, bohužel neúplný a s několika zásadními nepřesnostmi.
Škoda že autor místo srovnání fotek s „polarizákem natočeným málo“ a „hodně“ raději nedal ukázky s bez polarizáku vůbec a s polarizákem správně“. Pokud přikládá exify, zejména údaj o expozici by byl zajímavý. Mě totiž srovnání s a bez vychází mnohem víc než „téměř polovina“ EV, o níž je psáno. Spíš tak 5-6/3 EV, což fakticky prodlužuje čas z 1/1000 někam na 1/200-250.
Co mi v ukázkách rovněž chybí je názorný příklad rozdílu mezi „s“ a „bez“ u všech směrů světla, hlavně efekt na oblohu při násvitu ostře přes rameno 😉
Též bych ocenil ukázku oblohy při nějakém širším ohnisku a slunci z různých úhlů 😉
Nemohu se zbavit dojmu, že článek glorifikuje polarizák někam na úroveň všespásného džina z láhve, ale neukazuje dostatečně všechny jeho, především ty stinné stránky. Třeba rozdíl v kresbě na konkrétním příkladu, kde krom čtyř přechodů vzduch-sklo navíc před objektivem ještě nutno započítat nižší clonu a vyšší iso pro dosažení stejně rychlého času např. na rychle se pohybující objekt, třeba Huga letícího při zemi 😉 Zmenšenina na internet snese vše, obzvláště pokud se jedná o 750x471pix, ovšem jsou i případy, kdy je třeba užít plný originál k tisku.
A pokud se autor v půli článku ptá „Porovnajte sami, ktorá z fotografií sa vám zdá prirodzenejšia, bez zašedlosti, oparu a degradácii farieb.“, pak se jedná o sugestivní mýlku :pipi:
Nevím jak vy, ale já v oku polarizák nemám a při pohledu na svět kolem sebe vidím odrazy a zašedlost. Na otázku, která fotka mi přijde přirozenější musím odpovědět – ten levý sloupec. Pravý je nepřirozeně sytý a tmavý 😉
Škoda, že tak zajímavé téma, jako užití polarizáku v železniční šotografii nebylo doloženo více reálnými srovnávacími příklady s vlakem ve scéně. Plný účinek polarizáku vypadá skutečně efektivně, 💡 neplést s „přirozeně“ :idea:, ale při polodobrém násvitu zboku. Při plném násvitu na čelo to asi bude o něčem jiném. A skutečné srovnání s a bez by názorně předvedlo, jestli má ten polarizák skutčně takový přínos v běžnějších podmínkách nasvícené šotografie.
Martin Betak zo dňa 28.7.2010 10:33
Chary
ďakujem za názor, ja som popísal základné funkcie, profesionálne sa tým môžeš zaoberať napríklad ty.
To kedy je vhodné použiť polar, a kedy je to úplne zbytočné musí posúdiť autor. Kto to posúdiť nevie, môže si nasadiť polar a porovnať okom rozdiely…
🙂 polarizák v oku síce nikto nemá, ale množstvo ľudí nosí okuliare s polarizovanými sklami, cez ktoré tento svet vyzerá oveľa krajšie. :pohoda:
O polarizácii by sa dalo veľmi dlho rozprávať, ale kto počúval v školskej lavici v 8. ročníku základnej školy na fyzike, tak má aspoň základné predstavy o čom to je. :good:
chary zo dňa 28.7.2010 15:52
No, na tohle není potřeba psát nějaký profi článek. Polarizák je vcelku jednoduchá, jednoúčelová, ale s ohledem na toto docela drahá věc. Nevím jestli si každý může dovolit vypláznout ranec za pořádný polarizák aby pak zjistil, že ho nemůže použít na to, na co chtěl, resp. že je jeho účinek jiný, než očekával, a cena, kterou platí ve spotřebě světla je jiná, než mu bylo namluveno, byť doufejme omylem. Krom toho Thalyse tu není žádné reálné srovnání. Ten je ovšem relativně dobrou ukázkou, byť ne zcela ideální – s/bez versus správně/špatně natočený – už špatně natočený polarizák totiž nějaké odlesky eliminuje a nemáme-li srovnávací obrázek „uplně bez“, tak to má neúplně vypovídající hodnotu. Scéna zpoza roští sice krásně prokreslí oblohu, ovšem fotka vlevo je poněkud blbě exponovaná, obloha ve výpalu, chybí informace o směru násvitu, a jak jsem psal předtím, chybí mi názorná ukázka při ideální násvitu přes hlavu. Vše by řešily reálné příklady s vlakem – podle násvitu čela/boku si dovedu představit, na čem jsem. Plus alespoň jednoduché „svítilo ostře zleva“ „svítilo přes pravé rameno“ atp.
Toto celkem jednoduché téma s jednoznačně vypovídajícími obrázky šlo podle mého zpracovat lépe i na té „základní“ úrovni. Vlastně šlo jen o to lépe zvolit demonstrační páry obrázků. Už jen proto, že polarizák v neideálním úhlu (sloupec vlevo) už něco „čistí“. Ne vše, ale něco jo. Sice se o polarizaci světla mluví ve fyzice, jak píšeš, leč praktické reálné ukázky s/bez s popisem „co za to“ by byly mnohem cennější. Nemělo by se rovněž zapomenout na varování čtenáře před domnělou všespásností a riziky s polarizákem spojenými.
Martin Betak zo dňa 28.7.2010 17:50
chary 🙂 nič ti nebráni spraviť na ŽP lepší článok o polarizákoch
chary zo dňa 28.7.2010 21:21
Já myslím, že na československém železničním webu není moc stránek, které se nějak seriozněji věnují „šoto fotoškole“. Takže s ohledem na poněkud specifické užití, čtenářskou obec, relativní náročnost a paletu námětů je celkem velký luksus, aby dva dělali totéž. Spíš by se měli jednotliví mentoři doplňovat a tím větší škoda je, že toto dost specifické téma (já sám bych polarizák v šotografii nejspíš sám od sebe nepsal, já se zaměřuji na účelově pozitivní techniky editace, např.) bylo „vyplácnuto“ tak neperfektně 😉
Vždyť by stačilo jen vzít aparát, nafotit správné příklady s vlakem ve scéně, doplnit exifové a světelné údaje, a vydat to jako kritickou revizi již vydaného článku na základě poznámek a komentářů 😉
Peter Dirga zo dňa 28.7.2010 21:27
Chary.
V prvom rade ďakujeme za názor. Musím sa priznať, že na Railpage som už dlhšie nečítal taký dlhý komentár ako ten Váš :he: .
Nevylučujeme, že k polarizákom sa ešte vrátime. Chceli sme ponúknuť čitateľom aspoň laický základ. Myslím, že o tejto téme by sme sa mohli baviť oveľa dlhšie.
Prajem pekný večer.
chary zo dňa 28.7.2010 22:35
Ad dlhý komentár – o šotoškolu se tak trošku zajímám a k tomuto článku bylo co říct na více rovinách. Měl jsem napsat prosté „je to blbost, jsou v tom nesmysly a fotky stojí za prd“? Byl by to přijatelně krátký komentář ve stylu RP? :angel
Peter Dirga zo dňa 29.7.2010 7:36
Chcel som to vyriešiť slušne, no pozerám, že neúspešne.
Štýl RP je skôr komunikácia bez neustáleho rýpania a vyrývania : no no no: . Objektívnu kritiku si vážime, ale toto smeruje niekde inde :pipi: .
chary zo dňa 29.7.2010 7:57
peto5o, tak se mi zdá, že tu někdo nemá smysl pro humor, zato má máslo na hlavě, co? :good: Já jen doufám, že se jedná o jedno velké nedorozumění, možná způsobené jazykovou bariérou :angel 🙂 Trošku nadhled a brát svět s humorem, když už je tak těžký sám od sebe 🙂
Píšeš, že si vážíš objektivní kritiky. Fajn. Můj první příspěvek. Dlouhý, protože bylo o čem psát. Hodně věcí. Přeci nebudu jako bobinka nadšený, že je to poučné a názorné, když to není tak uplně pravda a jsou v tom faktické nedostatky.
Ve výsledku? Ty se mi vysměješ :he: že je dlouhý a ještě to nazýváš „vyřešit slušně“ :pipi:
Autor reaguje „tak si napiš vlastní článek“. To je mi panečku reakce.
Na „napiš si svůj“ reaguju „proč mají dva dělat totéž“ a na „hodně dlouhý hehe“ reaguju „byla by jedna věta lepší? +SMAJLÍK dle výběru“
Furt nic? Tak jestli vám nejde pod fousy dlouhá kritka, protože je (bohužel) hodně co komentovat, tak ty moje bláboly smažte a máte klid 🙂
Peter Dirga zo dňa 29.7.2010 8:01
Ja nemám zmysel pre humor a niekomu vadí :he: :good: Chce to kľud 😉
V žiadnom prípade to nebolo myslené ako výsmech. Skôr som to napísal v tom zmysle, že ma to celkom prekvapilo.
No každý si to zoberie tak ako to chce 🙂 Škoda, že v tom najhoršom zmysle aký sa len dá :byebye:
chary zo dňa 29.7.2010 8:10
Můžeš mi vysvětlit, jaký význam má mít smajlík :angel ? Třeba jestli větu, u níž je, posouvá do lehčí roviny, nebo naopak výrazně zdůrazňuje, že je to myšleno smrtelně vážně 🙂
Nejspíš se opravdu jedná o nedorozumění kvůli bloku v dorozumívacím kanále, když jsou piktogramy vykládány jinak 😳
Peter Dirga zo dňa 29.7.2010 8:17
Samozrejme som to chcel posunúť do ľahšej roviny :angel. Nemám rád napätie na webe. Myslím si, že medzi ŽP a RP ani žiadne nie je. A to si cením najviac. S Čechmi nebol nikdy problém… vždy sme sa vedeli dohodnúť:pohoda: .
Preto som aj následne podotkol, že sa k tejto téme ešte vrátime. Nemal som v úmysle tam dať ani štipku výsmevu alebo rýpať. Práve naopak. Vážim si Váš komentár preto, lebo je dlhý. Je vidieť, že sa danej problematike rozumiete. :byebye:
chary zo dňa 29.7.2010 8:24
No já se hlavně ptám kvůli svému komentáři z 29.07.2010 00:35 v němž právě emotikon :angel figuruje a který byl samozřejmě míněn s velikou nadsázkou, ovšem tys na něj reagoval 29.07.2010 09:36
[b]No nic, k věci[/b]: jak jsem psal, tématika šotoškoly mne velice zajímá, už proto, že se o něco takového sám pokouším, a o to víc mě mrzí, když jsou jednotlivé lekce mými kolegy ve zbrani, mentory se zkušenostmi, zpracovány, řekněme „méně šťastně“ s ohledem na skutečnosti, které mají popisovat. Přitom by se mohl udělat nějaký mezinárodní sborník právě takových článků a těžit by z toho mohla celá československá šotoobec 💡
Peter Dirga zo dňa 29.7.2010 8:32
jaj ták 🙂
Pravdupovediac som sa zameral skôr na obsah Vášho komentára, ktorý sa mi zdal dajme tomu jemne ostrejší. Anjel na konci to síce zjemnil, ale stále to bolo pre mňa na ostrej úrovni.
Myslím si, že je to celkom fajn nápad. Naše jazyky sú veľmi podobné, čiže s dorozumievaním by nebol žiaden problém :byebye:
Martin Betak zo dňa 29.7.2010 8:43
chary
porovnávať želpage a railpage NELZE.
Želpage je známe svojím až chorobne prehnaným systémom kritizácie fotografií autorov, ktoré sa dosť často zakladá na nezmysloch, ktoré vznikli v hlavách ľudí, ktorí už nevedeli čo vytknúť bezchybnej fotografii. Dosť často vidím aké fotografie tam majú plné hodnotenie a pritom obsahovo či kvalitovo nie sú vôbec dokonalé, lenže je na nich zachytené niečo čo každý považuje za úžasnú vec, a zasa naopak ak sa tam nájde fotografia odfotená citom skúseného fotografa, hodnotenie môže byť mizivé…
Štýl railpage funguje skôr západniarsky, kde sa na fotografii predovšetkým hľadá kvalita v rozložení samotnej fotografie vo výbornom násvite bez príliš rušivých elementov (samozrejme všetko je to subjektívne a takto krátko sa to vyjadriť nedá), ale ako príklad pre nás slúžia západné stránky (bahnbilder (viedeňská škola fotografie), railpictures atd), ktoré nemrhajú ľuďmi a neodradia ich kvôli nezmyselnosti trčiacich stĺpov spoza rušňa, ktoré sú schované a nerušia fotokompozícíu dovtedy, kým nie sú vysokej konštrukcie alebo nepretínajú priamo zberač. RP sa bude určite venovať fotoškole, a garantujem ti, že názory samotnej RP na kvalitnú fotografiu, ktoré sa budú rozoberať vo fotoškole, budú úplne odlišné od názorov o dobrej fotografii, ktoré sú trendom na želpage. Skús sa len tak zamyslieť koľko kvalitných fotografov prestalo po skúsenostiach s kritikou pridávať fotografie na želpage… :-C
chary zo dňa 29.7.2010 11:04
DJexpress, měli byste se dohodnout a zkusit něco nového, ohraná písnička o tom, že ze žp odešli kvalitní autoři už zarůstá pavučinama 😀
Apropos, toto je ten styl RP o němž píše peto5o? :angel
Dovolím si citovat
[i]Štýl RP je skôr komunikácia bez neustáleho rýpania a vyrývania.[/i]
Já nesrovnávám ŽP a RP, o tom tu vůbec nebyla řeč, v daném kontextu bych si to ani nedovolil a kdybych se do toho měl pustit, to by byla teprv sranda :otocka: :haha: :angel
Mně šlo o to, že pokud píšu článek, který má ukázat výhody nějaké fičury, zde konkrétně polarizák, tak by měl být napsát poněkud komplexněji a „férověji“, aby skutečně bylo z obrázků jasné, že
– toto je bez, toto je s, obě fotky upravené na pěkně (tzn. nesrovnávat přepálenou oblohu s oblohou vrácenou polarizákem protože digitálem exponovat na výpal oblohy mi přijde jako nehoráznost; trošku mi to připomíná Horsta Fuchse, nevím jestli ho na Slovensku znáte)
– za těch a těch různých pomínek (řádně popsaných, aby si i člověk nezkušený dovedl udělat představu; tohle to dělá když je slunce zboku, tohle když je přesně za fotografem)
– cenou za to je to a to, konkréntě tolik a tolik hodnot EV.
Ten článek v současné podobě glorifikuje polarizák a bagatelizuje jeho zápory. A nechápu, jaký vliv na to má styl, jakým široká registrovaná veřejnost hodnotí fotky na ŽP a proč správcům galerie ŽP přijdou např. fialové oblohy skutečně jako vada fotky 😉 A co se týče sloupů, proč jsi tomu Hugovi v posledním snímku ve článku nenechal trčet sloup z čela? Protože to šlo i bez toho? No ale to je přesně to, o co jde správcům ŽP 😉
Věřím, že jednou dojde na lepší článek o využitelnosti polarizáku v šotografii, leč vydat takového předskokana mi přijde nedostatečně šťastné. Skoro si i dovedu představit, že si po přečtení kupa lidí poběží do obchodu to černé sklíčko koupit a pak jen budou 😕 proč se jim nedaří dosahovat těch zázračných efektů.
Martin Betak zo dňa 29.7.2010 11:16
btw Chary, áno po prečítaní si ho veľa ľudí aj kúpilo, a do redakcie nám prišli kladné ohlasy, že sú spokojní a radi, že im RP ukázalo možnosť experimentovať prostredníctvom polarizačných filtrov. Nikto z nás nefotí výlučne železnicu, a polarizačný filter sa dá využiť aj pre veľmi veľa iných námetov. :haha:
Takže byť zaťažený len na profi-foto, kde musí byť vždy LEN VLAK podľa štandardov, ktoré ste si vytvorili mi príde posmešné…
chary zo dňa 29.7.2010 11:46
DJexpres: pak ovšem nechápu, proč se ten článek jmenuje „Využitie polarizačného filtra v [u]železničnej[/u] fotografii“ když vlastně všichni fotí všechno 😀 Z názvu by jeden čekal reálnou aplikaci právě na to, kde vlak hraje jednu z hlavních rolí :-C , kor když jsme na railpage a ne na fotopage :pohoda:
Nezpochybňuji, že vám přišly pozitivní ohlasy, ostatně bych ani nic jiného nečekal :bla: , a negativní žádné? To jsem opravdu jediný, komu se ten polarizák na sluníčku chová jinak, než jde zde popisováno? :angel
😳 To si třeba žádný nadšený dopisovatel nesteskl, že mu to na širkoých záběrech dělá nerovnoměrně modrou oblohu?
😳 Nebo při focení se sluncem přímo v zádech to neeliminuje vzdušný opar (nedělá oblohu ještě víc simpsonovější než je)
😳 Samozřejmě že to ruší odlesky např. od boku vozu, nikdo si nestěžoval, že není uplně snadné vychytat ideální úhel natočení, obzvláště pokud tam ten vlak ještě není a až už tam je tak je pozdě něco štelovat, když si to valí kilo šede?
Proč třeba ve článku není srovnatelná fotka gorily nebo princezny s názorný předvedením jak to ty odlesky potlačí? :sorry:
bobinka zo dňa 29.7.2010 12:00
Chary 🙂 ahoj!
Prepáč, ale nedá mi. Písala som o článku, že sa mi páči, pretože sa mi skutočne páčil. Úprimne, nebudem písať siahodlhý komentár k tomu, len zopár svojich pocitov z prečítania si tejto celej diskusie. Jednou vetou zhrniem to, čo mám na mysli. Cením si odvahu každého , kto sa na niečo podobné dá. Napísať článok ktorý je odborný chce skutočne kúsok odvahy a ako vravíš aj určité skúsenosti. Priestor si tu nájde každý. Vďaka inak za Tvoju návštevu na tento server. V každom prípade za každou prácou je aj určité úsilie. Sme tu od toho, aby sme si k tomu sadli a diskutovali. Rozobrali nedostatky a názorovo si to objasnili. Môžeme tým prispieť k obojstrannému zlepšeniu. Osobne si myslím, že som stále na ceste ,kde sa mám čo naučiť, nedostatky som si nevšimla, pretože v tomto smere nie som ešte natoľko vzdelaná, aby som kritizovala. Rada sa poučím. Daj šancu aj kolegom z railpage net aby ukázali, že majú na to. Na Slovensku nemáme kvalitný web, kt. sa vyrovná Želpagu. Myslím, že tu ani nik z nás nemá snahu sa niekomu rovnať. Skôr ide o to, že máme snahu sa niekam posunúť. Trochu čosi dokázať. To je celé. 🙂
P.S: Polarizačný filter mám už pomerne dlhšiu dobu a úprimne nie je to s ním najjednoduchšie…Vyžaduje si to určité poznanie, zdokonaľovanie a zároveň aj pokusy priamo v teréne. Mnohokrát sa mi stalo, že som fotila radšej bez neho, aby som záber nepokazila. Ale to nie je filtrom, ale tým, že sa mám čo ešte naučiť. 🙂
chary zo dňa 29.7.2010 12:17
bobinko, prosím tě, nesrovnávat se ŽP! To je jak rudý hadr :angel
Já vím že to není sranda něco napsat. A stejně jako já i ty víš, že to není sranda fotit s polarizákem a ano, přesně jak píšeš, někdy ho radši sundáš. Jenomže právě tohle by jeden čekal v tom článku :sorry:
S ohledem na to, jak je to na jednu stranu jednoduché téma (jedno sklíčko, kroutíš s ním dokola) a na druhou stranu celkem zapeklitá věc (předchozí 3x 😳 plus další věci), když se s tím neumí, bych právě u polarizáku čekal komplexněji zpracovaný text. Ale to se už opakuju. Škoda jen, že chary = žp, žp = všechno špatně a charyho kritka = zničit krtka… :angel
Měl jsem se zaregistrovat jako nějaký kdokoliv a třeba by reakce autora byly jiné a třeba by se bavil k věci a neustále do toho netahal ŽP, když nevidím jedinou souvislost mezi tím článkem a ŽP. Až má jeden pocit, že když už není coby, tak pomluvíme ŽP. Kdoví…
Martin Betak zo dňa 29.7.2010 15:17
chary: ad tvoje príspevky
[b]To si třeba žádný nadšený dopisovatel nesteskl, že mu to na širkoých záběrech dělá nerovnoměrně modrou oblohu?[/b] – nie vždy to platí, to čo popisuješ sa ukazuje u menej kvalitných filtroch a tiež dosť rozhoduje veľkosť priemeru objektívu = veľkosť priemeru filtra, s mojim súčasným 72mm priemerom tento jav nepoznám, áno keď som mal predtým 67 filter menšej kvality ten to robil.
[b]Nebo při focení se sluncem přímo v zádech to neeliminuje vzdušný opar (nedělá oblohu ještě víc simpsonovější než je)[/b] – zasa záleží na kvalite filtra, počet antireflexných vrstiev, do istej miery máš pravdu, že pokiaľ je slnko priamo za našim chrbtom ten filter má najmenšie účinky, no nie pre všetky vlastnosti filtra, čo sa týka oblohy, pokiaľ je slnko vysoko 10-14hod v lete, tak to význam má, pokiaľ je slnko nízko 5-9, 17-20 hod tak to príliš význam nemá, teda ak sa jedná o oblohu a opar a slnko je priamo za chrbtom, lenže nie vždy fotíme tak, že je slnko za chrbtom, a tiež aj keď za chrbtom je, odlesky od súpravy sa vždy eliminovať dajú.
[b]Samozřejmě že to ruší odlesky např. od boku vozu, nikdo si nestěžoval, že není uplně snadné vychytat ideální úhel natočení, obzvláště pokud tam ten vlak ještě není a až už tam je tak je pozdě něco štelovat, když si to valí kilo šede?[/b] – všetko je to o skúsenostiach a o experimentoch, ten kto filter začne používať a obľúbi si ho, nebude mať problém automaticky bez rozmýšlania zvládať, jeho správne natočenie. Samozrejme pre menej skúsených nerobí problém si nacvičiť elimináciu odlesku na skúšobnom vlaku, idúcom napríklad opačným smerom než náš vlak. :auto:
chary zo dňa 29.7.2010 16:17
Djexpres:
[i]to čo popisuješ sa ukazuje u menej kvalitných filtroch a tiež dosť rozhoduje veľkosť priemeru objektívu = veľkosť priemeru filtra[/i]
[b]Ale to přeci vůbec není pravda.[/b] Ztmavení oblohy je závislé na úhlu slunce vůči pozorovateli. Pokud fotíš na velmi široké ohnisko, dostaneš do scény oblohu nasvícenou pod různým úhlem (mám ti to nakreslit?), a tudíž je i efekt ztmavení různý. Bavíme se opravdu o širokém ohnisku, 35mm na DX není široké 😉
EDIT EX POST
ostatně u těch fotek s portálem tunelu nebo zpoza roští je to pěkně vidět i v tomto článku 💡
[i]lenže nie vždy fotíme tak, že je slnko za chrbtom, a tiež aj keď za chrbtom je, odlesky od súpravy sa vždy eliminovať dajú.[/i]
O soupravě v danou chvíli není řeč, já psal o obloze. Pokud ne vždy fotíme se sluncem za zády, znamená to, že někdy se sluncem za zády fotíme, a tehdy se s oblohou nic neděje. To ve článku nebylo zmíněno a o to šlo 😉
[i]Samozrejme pre menej skúsených nerobí problém si nacvičiť elimináciu odlesku na skúšobnom vlaku, idúcom napríklad opačným smerom než náš vlak[/i]
Ne vždy máš takovou možnost a ani tato nebyla ve článku zmíněna.
[i]všetko je to o skúsenostiach a o experimentoch[/i]
Samozřejmě, tím víc by čtenář ocenil názornou ukázku té princezny s polarizákem a bez, včetně základního popisu, co s tím.
Celou dobu se bavíme o praktickém přínosu pro nezkušené čtenáře, pro které to má být primárně určeno 😉
To je k té glorifikaci a bagatelizaci.