Napěťová výluka Břeclav – Podivín

Největším lákadlem pro fotografy byl zajisté modernizovaný brejlovec 754.018. Zde přijíždí se zpožděným SC 75 do Břeclavi
Za okamžik přijel Os 4609 který z Podivína dostal „kocoura“ 742.402.

Další z nevídaných nátěrů aneb 742.452 na nákladním do Břeclavi.

Druhým brejlovcem, který pomáhal svým elektrickým kolegyním, byl 754.016. Zde na osobním vlaku do Břeclavi.

Po chvíli se autoblok přepnul do opačného směru a z dáli se ozývalo burácení motorů…

… a od Břeclavi si to přihnal 742.402 s nákladním vlakem.

A následoval rychlý průjezd 754.018 na elitním výkonu.

Poslední pátý dieselový pomocník. 742.320 a 242.210 na Os 4610 směřují do Podivína
Zpožděná Hungaria do Budapešti dostala také výpomoc – 754.018.

A ihned po ní R 273 s „českým“ taurusem a 742.320

Ještě osobák na Břeclav…

…a točíme autoblok pro kontejnerový vlak do Podivína…

… pro R 276 „Slovan“ do Prahy s 742.320 a 363.087…

… a pro Os 4612 s 754.016 a 263.002

Po té následuje průjezd Os 4629 s 742.452 a 263.001.

A následuje to nejlepší co může fotografa potkat. Oblačnost pomalu mizí a na zem dopadá čím dál víc slunečních paprsků, které jsou doprovázeny nekonečným čekáním na poslední výkon 754.018 při této napěťové výluce. Snad se povede vyfotografovat tohoto brejlovce za tento den s pěkným slunečním počasím a s….. A je to tady! Z dáli je slyšet brejlovec, slunce pořád svítí, souprava podle plánu. Snad to vyjde! Brejlovec kolem mě projíždí, mačkám spoušť a loučím se s brejlovcem. Následuje kontrola fotografie, jestli vyšla podle plánu. Na to, jestli fotografie vyšla, se můžete podívat níže.

Následují ještě 2 vlaky, které bych měl vyfotit podle plánu – EC 173 „Vindobona“ a Os 4614.

EC 173 „Vindobona“ dostala v Podivíně 754.016, která se tak aspoň jednou dostala v tento den do čela vlaku kategorie EuroCity.

Poslední výkon 742.402 při napěťovce – Os 4614.

Osobní vlak 4614 byl posledním vlakem, který absolvoval tuto napěťovou výluku. I přes nepříznivé počasí se bylo na co dívat. Co stroj, to jiný nátěr. Tato „napěťovka“ byla velmi povedená, i když zpožděním se vyhnout nedalo. Věřím, že cestujícím ve vlacích tato zpoždění moc nevadila, i když někdy zpoždění přesáhlo i 15 minut. Rekonstrukce břeclavského uzlu si jistě vyžádá další napěťové a jiné výluky, které se jistě podaří zdokumentovat.

Na závěr bych chtěl poděkovat LD Brno a Břeclav za vystavení takových pěkných strojů a fírům, kteří měli pro fotografy pochopení J.

A úplně na závěr si neodpustím první vlak, který po „napěťovce“ projel. Fotografie jistě nepotřebuje komentář.