Tři oslavy na dvou rozchodech

Den železnice, 120 let trati Veselí nad Lužnicí – Jihlava, 110 let trati Jindřichův Hradec – Nová Bystřice, rozchody kolejí 1435 a 760 mm – tolik vysvětlivky k názvu reportáže. Celá show proběhla v termínu 28.-30. 9. 2007 a nabízela velmi atraktivní program pro všechny milovníky železnice od exkurzí do dep a dílen přes výstavy vozidel až po jízdy nostalgických vlaků.

Mě jakožto párofila lákala samozřejmě hlavně ta poslední položka. Proto jsem už dva tři týdny dopředu trávil spoustu hodin studiem turistických i leteckých map, možností ubytování a především jízdních řádů.

Do střediska oslav, tedy malebného městečka Jindřichův Hradec, jsem se dopravil v pátečním svátečním odpoledni. Nedávná bouřka a následný celovečerní déšť sice v člověku neprobouzely velký optimismus, nicméně i tak jsem stihl v depu JHMD (Jindřichohradecké místní dráhy, provozovatel místních úzkokolejek) alespoň vyblejsknout poslední parní přírůstek této společnosti U46.101 (ex-polská Px 47-1916) a projet si trať do Veselí nad Lužnicí a zpět kvůli vyhledání vhodných míst na focení (reálná situace totiž téměř vždy vypadá úplně jinak než podle fotomapy).

Lokomotiva U46.101 v depu JHMD

Sobotu 29.9. jsem se rozhodl věnovat hlavně jízdě štokra 556.0506 z Českých Budějovic do J. Hradce. Tentokrát již gumokolně tedy mířím v sobotním podmračeném ránu opět směr Veselí nad Lužnicí a poprvé vybaluju veškerou výbavu poblíž mostu přes Nežárku na okraji Veselí. Toto místo je internetových železničních fotogalerií poměrně známé, proto mě dost překvapilo, že jsem zde byl zcela sám. Svou roli asi sehrálo asi velmi nepříznivé počasí – sice nepršelo, ale světelné podmínky byly decentně řečeno nic moc.

Štokr 556.0506 na mostě přes Nežárku u Veselí nad Lužnicí

Tento vlak stihnu ještě na přejezdu mezi Kardašovou Řečicí a Mnichem, přičemž ještě před ním projede zvláštní rychlík Posázavského pacifiku vedený čmelákem T669.085.

Čmelák na přejezdu před zastávkou Mnich

Štokr po příjezdu do J. Hradce objíždí soupravu a za necelou hodinu se vydává na vyjížďku do Veselí nad Lužnicí a zpět. V depu této stanice je pak otočen na točně, aby večer mohl jet zpět do Českých Budějovic komínem vpřed. To už také trhlinami v mracích začíná vykukovat sluníčko, které nás naštěstí provází až do nedělního večera (pro hnidopichy – noc ze soboty na neděli pochopitelně vyjímaje).

Štokr na točně ve Veselí nad Lužnicí

Štokr ve společnosti plecháče 242.275-6 při posunu ve Veselí

Po návratu do J. Hradce má mohutný parní stroj prakticky celé odpoledne volno, protože na zpáteční cestu se vydá až krátce před půl šestou. Já si můžu o volnu nechat jenom zdát, jelikož již před více než hodinou se na svou pouť vydal parní vlak JHMD do Nové Bystřice tažený polsko-rumunskou přípřeží U46.101 (výše zmíněná Px 48-1916) a U46.001 (Resita). Parní vláček však jede 30km trasu velmi výletním tempem, takže ho ještě stihnu zachytit před vjezdem do Nové Bystřice. Zde následuje slavnostní uvítání vlaku, proslovy demokraticky zvolených zástupců lidu a další program obvyklý při těchto příležitostech. Polka pak po dozbrojení odjíždí na krátký výlet do Hůrek a zpátky, zatímco Resita zůstává v Bystřici.

Přípřež dvou parních mašinek před posledním obloukem své cesty do N. Bystřice

Po nafilmování vlaku mezi Hůrkami a Albeří si můžu konečně i já dopřát trošku odpočinek a za dodržování všech rychlostních limitů se vydat do J. Hradce a na místním nádraží chvíli v klidu relaxovat při pohledu na nejtěžší parní lokomotivu, která kdy jezdila pod ČSD (teda pokud se v tomto mýlím, nechť mě kdokoliv opraví). Za místo poslední sobotní štace volím kopeček za stanicí Děbolín, odkud mám i s kamerou velmi pěkný výhled na mocně dýmajícího železného oře (viz video).

Neděle se nese ve znamení parního svátku na úzkorozchodné trati J. Hradec – N. Bystřice, který spočívá ve vypravení tří parních vlaků odjíždějících ve zhruba hodinových intervalech: Zvl R 112/113 s U 46.101, pravidelný parní vlak 260/261/262/263 vedený U37.002 a zlatý hřeb – nákladní fotovlak Pn 372/373 s přípřeží dvou Resit. Hned úvodní bod programu však zaznamenává významnou změnu – místo neschopné U46.101 jede v čele vlaku diesel T47.006. Proto vzdávám plánované pronásledování a po jeho zvěčnění u Jindřiše si raději na tomtéž místě počkám na pravidelný osobní vlak tažený lokomotivou T48.001 (Faur) a parní vlak č. 260 s U37.002.

Při krátkém pronásledování druhého parního vlaku k Malému Ratmírovu zjišťuji, že pěkné nedělní počasí a atraktivní program přilákaly o dost vyšší počet fotografů než v sobotu a po některých místních silničkách se přes zaparkované vozy pomalu ani nedá projet. Mimochodem, zajímala by mě statistika drobných nehod z tohoto dne v okrese Jinřichův Hradec:-).

Poté je již pomalu čas věnovat se avizovanému vrcholu oslav – nákladu taženému dvěma párami. Proto se přesunuji kousek za Jindřiš zastávku na vyhlédnutou loučku.

Pn 372 za Jindřiší

Při průjezdu U37.002 tu byly davy lidí, nyní jsme tu ovšem jen asi tři fotiči. S kolegou to komentujeme dost nechápavě, nicméně vysvětlení se nám dostane po průjezdu vlaku a přesunu na možná nejpopulárnější fotoflek této trati – pole a přejezd před Blažejovem. Zde jsou totiž zaparkovány desítky aut a pole je poseto snad stovkou bláznů vybavených všemi možnými optickými přístroji. Na místo přijíždím současně s parním vlakem, ale nemusím ničeho litovat, neboť vlak zastavuje u přejezdu, jeho pasažéři vyskakují ven a celá souprava se vrací zpět do lesa, aby dvojička Resit předvedla opakovaný průjezd. Pohled je to vskutku moc hezký, pouze zjišťuji, že chlap se na rozdíl od ženské opravdu nemůže soustředit na víc věcí zároveň. Pokus o střídavé focení a švenkování kamerou za vlakem totiž dopadá ne úplně podle očekávání (kulantně vyjádřeno).

K dalšímu organizovanému focení a opakovanému průjezdu se přimotám před Kunžakem, přičemž musím absolvovat zdraví prospěšný poklus přes Kamenický vrch. Výsledek ovšem stojí za mírnou fyzickou námahu, ostatně po celodenním vození zadku v autě je to i příjemná změna:-).

Přípřež Resit stoupá do Kunžaku

Další fotozastávka se koná na zastávce Kaproun, aspoň pokud lze soudit ze zvuků rozléhajících se rozsáhlými a úchvatnými lesními porosty České Kanady, které slyším na přejezdu cca půl kilometru vzdáleném.

Pn 372 kousek za zastávkou Kaproun v nádherně zbarvené podzimní přírodě

V zastávce Hůrky má fotovlak cca 25min přestávku kvůli předjíždění pravidelným osobním vlakem, čehož samozřejmě všichni využívají k focení a překážení ostatním fotografům, přičemž jako obvykle převažuje ta druhá jmenovaná činnost;-).

Nákladní fotovlak přijíždí do Hůrek

V Albeři pak následuje křižování s protijedoucím parním vlakem č. 263 a pak už nic nebrání dvěma parním filmovým hvězdám v absolvování poslední etapy cesty do N. Bystřice.

Příjezd do Albeře

Mezi Albeří a N. Bytřicí

Závěrem se patří velmi poděkovat všem, kteří se o organizaci této akce zasloužili, byla to fakt paráda! Čtenáře bych ještě ujistil, že prezentované fotky zachycují reálnou přírodu a krajinu a všechny objekty na nich jsou skutečné a já nevím co ještě píší opravdoví profíci pod svá skvostná díla na jiných webech;-). Byly pouze drobně upraveny co se týká ostrosti, jasu, kontrastu a sytosti barev, protože my, amatéři, prostě nedokážeme fotku udělat tak, aby přímo z foťáku lezla dokonalá;-).

A úplně na závěr ještě krátké video a pro informaci ( a inspiraci?:-) ) i kompletní program akce.

Video

Program akce

Autor: Jakub Gregor