Váš železničný portál
Registrovať sa

Pálavský okruh 2007 – duet pro páru a diesel

Reportáže 14.5.2007 22:00 Jakub Gregor Zobrazené: 1888

  Pálavský okruh je dnes již tradiční akce, při níž parní vlak začátkem května absolvuje trasu Brno – Hrušovany nad Jevišovkou – Mikulov – Lednice – Mikulov – Břeclav – Brno. Celá akce má propagovat především cykloturistiku na jižní Moravě a možnost přepravy kol ve vlacích ČD.

Proto se souprava skládá z historických vozů (rybáků) i současných (nezaměňovat se slovem „moderní“) přívěsných vozů s místy pro přepravu kol (Bmx). V čele vlaku se dosud vždy objevovala brněnská Šlechtična 475.101. Ta však momentálně podstupuje léčebnou kůru, takže si brněnští pořadatelé pozvali olomouckou Rosničku 464.202. Z důvodu dosavadního velmi suchého počasí a souvisejících protipožárních opatření však tato lokomotiva nesměla jet na plný výkon, a proto jí celý den pomáhala prototypová Barča T478.1001.

V pošmourném ránu panujícím v sobotu 5. května vystupuju z tramvaje na brněnském hlavním nádraží obtížen jídlem na celý den, foťákem, stativem a nedávno pořízenou digitální kamerou. Vzhledem k předpovědi je mi jasné, že dnes to bude spíš na natáčení než focení. Zběžným pohledem zkontroluju situaci, která je typická pro sobotní ráno – v hlavní hale dlouhé fronty výletuchtivých spoluobčanů, zatímco u pokladny v chodbě do vedlejší příjezdové haly není ani noha. Poté se vydávám na 5. nástupiště (kusé koleje v jižní části nádraží), odkud bych rád sledoval a natočil příjezd soupravy zvláštního vlaku k nástupišti č. 1. Samozřejmě tam nejsem sám, ale žádná tlačenice se zatím nekoná. Zanedlouho se v dálce objeví řada vozů Bmx následovaná rybáky a služebním vozem Ds (naštěstí v celozeleném nátěru – děkujeme DKV Brno:-)). Před ním dýmá v podobném barevném tónu laděná Rosnička a celý cirkus tlačí jedna z místních lokomotiv řady 731.

V momentě, kdy spustím kameru zamířenou na blížící se soupravu, se přesně mezi objektiv a vlak postaví asi 50letý fotič, který názorně demonstruje, že jsou mezi námi nejen lidé inteligentní a ohleduplní. Naštěstí v tuto chvíli v podstatě o nic nejde, jindy bych asi zuřil mnohem víc, takhle si jen s vedle mě stojícím maníkem vyměníme útrpné úsměvy.

Po přistavení soupravy následuje poněkud komplikované sestavování lokomotiv do správného pořadí. Špageta odtahuje Rosničku od soupravy, na niž si vzápětí najíždí zmíněná T478.1001, která bude téměř celou cestu sloužit jako vlaková. Poté je Rosnička opět nasunuta před Barču a posunovací stroj odjíždí. Kolem parní lokomotivy se samozřejmě už utvořil slušný dav obdivovatelů, zatímco na protějším nástupišti dominují šotouši všeho věku. Pochopitelně chtít po nich, aby se necpali hned na kraj nástupiště a utvořili trošku širší půlkruh, to absolutně nehrozí, což platí i o případných dokumentačních záběrech.

Na druhou stranu stejně s úlekem zjišťuju, že mi za 5 minut jede osobák do Hrušovan nad Jevišovkou. Do toho nastupuju vybaven lehce komplikovanou sestavou jízdních dokladů. Protože trasa vypsaná v kilometrické bance se nesmí křížit ani dotýkat, musím trasu z Brna do Brna přes Hrušovany, Mikulov a Břeclav poněkud upravit. Jako výchozí stanici si píšu Troubsko, tedy první zastávku za Brnem za trati 244. Pro úsek Brno – Troubsko použiju kombinaci předplatní průkazky na MHD a jednorázové osmikorunové jízdenky (ať žije IDS JMK!!!;-)). Pan průvodčí kupodivu tuto kombinaci průkazky, jízdenky a KMB pochopí poměrně rychle, zato mu dělá obrovské problémy vypočítat pomocí POPky kilometrickou vzdálenost z Troubska do Brna (přes Hrušovany a Břeclav samozřejmě). Pomoc mé maličkosti a vytištěných jízdních řádů tvrdošíjně odmítá, ovšem po cca 5 minutách marného boje se nakonec stejně uchýlí k tradiční papírové metodě. Zbytek cesty probíhá bez problémů, jedinou zajímavostí je to, že v Moravských Bránicích potkáváme prototypový Krokodýl 850.001 v původním nátěru. Foto bohužel nestihnu.

Do Hrušovan nad Jevišovkou přijíždíme krátce po desáté hodině a do příjezdu páry mám asi půl hodiny, takže se v klidu přesouvám na zhlaví stanice. Tam chci natočit příjezd parního vlaku a poté s ním jet do Mikulova. Jelikož pobyt v Hrušovanech je pouhé dvě minuty, poněkud se obávám toho, že sebou budu muset pořádně hodit nebo snad nedej bože i běžet:-). Naštěstí však parně-dieselové duo vykrouží ladný oblouk za vjezdovým návěstidlem s minimálně dvouminutovým náskokem, takže v klidu stihnu sbalit fidlátka a přesunout se do vlaku.


Vlak v čele s lokomotivami 464.202 a T478.1001 přijíždí do Hrušovan nad Jevišovkou.

Po chvíli se z čela vlaku ozve pro dnešní den typická kombinace zvuků – pufání a syčení podbarvené burácením motoru. Má snaha zakoupit si jízdenku se míjí účinkem, neboť slečna/paní průvodčí mi sděluje, že úsekové jízdenky už bohužel nemá. Takže se vezu zadarmo, resp. za jízdné odpovídající tarifu KMB.

V Mikulově má vlak plánovaný téměř půlhodinový pobyt věnovaný odvěšování přední části soupravy (tedy té zelené s rybáky a hytlákem). Mašinky tak absolvují dvojí cestu na valtické zhlaví stanice. Tu druhou už nevidím, protože se vydávám kousek za stanici. Bohužel se v té chvíli ukazuje, že sebelepší letecké snímky nalezené na internetu nemohou ukázat takové podstatné věci jako mírný sklon terénu, koleje v zářezu nebo křoviny kolem trati. Tudíž vyhlédnutá plocha v blízkosti mikulovského hraničního přechodu neposkytuje tak příjemný a nerušený pohled na trať, jak jsem si původně maloval. Navíc začíná velice nepříjemně mrholit a foukat. Naštěstí o kousek dál najdu místo s menším množstvím vegetace, takže stihnu vybalit stativ a kameru a nad nimi rozvinout deštník. O pár minut později se kolem prožene Rosnička s Barčou, nyní již pouze se sedmi vozy Bmx v závěsu.

Po průjezdu se vracím na mikulovské nádraží, odkud se přesunu osobním vlakem do Valtic a odtud autobusem do Lednice. Při příjezdu do Lednice mě lehce zaujme rozkopaná silnice, nicméně bez problému zastavujeme kousek od nádraží a tak tomuto faktu nevěnuji téměř žádnou pozornost. Což mě bude za necelé dvě hodiny dost mrzet! Podle davů valících se od nádraží usuzuju, že vlak přijel před chviličkou. Ze soupravy nejprve odstupuje Rosnička, která se odjíždí nabumbat před staniční budovu na 1. kolej, zatímco Barča projede po té zbývající průjezdnéa najíždí na vlak z druhé strany. Za chvíli ji následuje i parní kolegyně (dotyčný videozáznam znehodnocen členkou laické veřejnosti procházející těsně před kamerou) a to je signál, že má maličkost má jít do prvního oblouku na trati, který již má z minulých let „osahaný“. Tenkrát tam ale bylo myslím míň keřů . I odjezd z Lednice zpožděný zhruba o 10 minut zvěčňuji na DV pásek a pohodovým tempem se vracím zpět, neboť podle internetových jízdních řádů mi má ze zastávky Lednice, žst. jet za cca 20 minut autobus do Valtic, kde hodlám stihnout parní vlak při návratu do Mikulova. Přecházím onu rozkopanou silnici a nalézám autobusovou zastávku. Na ní mě vítá bílý papír formátu A4 s oznámením, že od března do prosince 2007 není zastávka obsluhována z důvodu rekonstrukce vozovky. Po pár vteřinách mi dochází, že budu muset hodit cca půlkilometrový běh na lednické náměstí, odkud dotyčný bus odjíždí za nějakých 5 minut. S batohem na zádech a stativem v ruce je to opravdu lahůdka, kterou si vychutnám za doprovodu Slovníku neslušných slov z luhů českých a slovenských. To ještě netuším, že velmi podobnou řeč pronesu ten den ještě jednou – večer při sledování hokejového zápasu CZE-SVK, ale to sem samozřejmě nepatří ;-). Bus naštěstí s pohlavními orgány na jazyku a s jazykem na vestě stíhám.

Do Valtic přijíždí vlak trošku překvapivě s Barčou v čele, až za ní je pára jedoucí tendrem napřed. Vysvětlení je jednoduché – v Bořím lese nebyl díky zpoždění čas na to, aby soupravu objížděl každý stroj zvlášť. V Mikulově čeká obě lokomotivy nejdelší pauza dne – 2 hodiny. Nicméně neznamená to dvouhodinové flákání – je třeba opět dát dohromady soupravu a dozbrojit. Průjezd stanicí před těmito úkony je okořeněn tím, že ho obě lokomotivy absolvují na plný výkon, a je to pohled opravdu úchvatný a majestátní. Pak tedy uhasit žízeň (nejdřív ovšem Rosnička, až potom já v jedné blízké hospodě), nasunout rybáky na Bmx-ky a konečně je trocha klidu.


Dobírání vody z hasičského auta.

Rosnička na přejezdu s mechanickými závorami ve stanici Mikulov

Ve čtyři hodiny popojíždím osobním vlakem do Bořího lesa, což je poslední zastávka před Břeclaví na trati č. 246 a taky poslední mnou plánovaná v souvislosti s parním vlakem Pálavský okruh. Podobně jako ráno v Hrušovanech si natočím a nafotím vlak u vjezdového návěstidla a popojedu s ním do Břeclavi.

Parní vlak právě minul vjezdové návěstidlo do stanice Boří les.

Zde stíhám EC 278, které k mému velkému překvapení přijíždí s pouhým tříminutovým zpožděním (úžas vychází především z mých posledních zkušeností se sudou Hungárkou jedoucí po stejné trase) a které mě zaveze do výchozího bodu mého celodenního okruhu jižní Moravou. V téměř prázdném rádobyEC voze Bpee se rozvaluju s myšlenkami na příjemně strávený den a přáním, aby tradice Pálavského okruhu pokračovala i v příštích letech.

Autor: Kubicek

Pridajte sa do diskusie!

Žiadny komentár k: Pálavský okruh 2007 – duet pro páru a diesel

350009 zo dňa 15.5.2007 4:22

Pěkný článek 😉 .
PO jsem jel taky a musím říct, že až na počasí vydařené :glo.
Jinak museli jsme se vidět, minimálně na hlavním (stál jsem na 5.) a v Mikulově (stál jsem u závor). Měl jsem sebou „po ruce“ borca s takovými rudými (rezavými) vlasy 😉

Reagovať

kubicek zo dňa 15.5.2007 6:28

Jojo, pamatuju se, i když teda spíš tvého kolegu (díky těm vlasům 😉 ). U těch mechanických závor v Mikulově stál hned vedle mě. Jinak já jsem byl ten, co vás původně mystifikoval, že Barča pojede v čele :boom:

Reagovať

350009 zo dňa 15.5.2007 13:11

No, z počátku to tak vypadalo, že Barča pojede v čele :pipi: .
Jinak neptal ses nás, na jakou kolej pojede ta pára?

Reagovať

kubicek zo dňa 15.5.2007 13:22

tak jest.

Reagovať

Venca zo dňa 15.5.2007 16:41

S tou Hungarkou máš pravdu, ta jezdí většinou zasekaná nevim čim to je. :pipi:

Reagovať

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.

Zadajte správnu hodnotu *