V roku 2020 sa podarilo zachrániť tesne pred zošrotovaním unikátny prototyp elektrickej lokomotívy 169.001. ČMŽO priviezla tento klenot v podobe takmer holého skeletu do Přerova a po náročnej rekonštrukcii ho predstavila verejnosti. Rušeň  169.001, prezývaný „Asynchron“, bol priekopníkom v oblasti využívania asynchrónnych motorov v železničnej doprave a predstavuje významný míľnik vo vývoji československých rušňov. Je potrebné spomenúť, že rekonštrukcia bola naozaj náročná a z pôvodného plánu rušeň sprevádzkovať spoločnosť upustila. Asynchron je z vnútra takmer úplne prázdny. Chýbajú aj trakčné motory.

Viac o rušni 169.001

Lokomotiva řady 169 byla prototypová elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud vyrobená v jediném kuse plzeňskou firmou Škoda v roce 1987 (tovární typ 85E). Měla se stát základem nové, tzv. III. generace elektrických lokomotiv, jejichž dodávky měly pokračovat plánovanou sériovou výrobou lokomotiv předběžně označených jako řada 170, jejichž výroba se však již neuskutečnila. Během své existence si vysloužila pro své motory přezdívku „asynchron“.

Lokomotiva je skříňová, se dvěma koncovými stanovišti strojvedoucího, mezi nimi se nachází strojovna. Má dva dvounápravové podvozky, které byly vyvinuty již roku 1985. Lokomotiva byla původně vybavena pomaloběžnými střídavými asynchronními motory, které obepínaly nápravy. Lokomotiva tak neměla převodovky, z dutého hřídele rotoru se hnací moment přenášel ojničkami. Lokomotiva s pomaloběžnými motory se příliš neosvědčila, zejména rozjezd s větší zátěží býval problematický. Proto byla vybavena novými podvozky s rychloběžnými motory a nápravovými převodovkami. Motory byly napájeny přes proudový střídač. Kromě vzduchových brzdných systémů a ruční brzdy měla lokomotiva i elektrodynamickou brzdu, která měla sloužit v provozu jako hlavní.

Lokomotiva nebyla nikdy v majetku ČSD ani ČD, byla těmto společnostem pouze pronajímána. V provozu byla zkoušena na tratích Praha–Beroun a Praha–Nymburk. Od roku 1991 byla jako pronajatá lokomotiva deponována v depu Nymburk, v roce 1994 byla výrobcem za cenu šrotu prodána firmě První správkárenská, která ji do roku 1996 pronajímala Českým drahám. Od roku 1997 ji měla v pronájmu firma ČMKS Holding, ale lokomotiva již nebyla provozní a až do roku 2003 byla odstavena v České Třebové. I když stále existovala možnost stroj opravit do provozuschopného stavu, nestalo se tak a později byla přepravena zpět do areálu firmy Škoda Plzeň, kde měla být využita při ověřování pojezdu a pohonu řady 380. Lokomotiva byla rozebraná, ale k využití pro zkoušky nakonec nedošlo. Po roce 2010 se objevily snahy o opravu lokomotivy alespoň do vystavovatelného stavu pro plzeňské centrum Techmania, ale mezitím byly sešrotovány některé části lokomotivy a kvůli tomu nakonec z těchto úvah sešlo. Značně nekompletní vrak stroje, který měl předznamenat zcela novou generaci škodováckých lokomotiv, tak stál i nadále odstaven na dvoře v areálu závodu, kde byl vyroben, až do roku 2020, kdy byl odkoupen firmou Českomoravská železniční opravna (ČMŽO).

Autor fotografií: Vojtěch Fajkus

Informácie: ČMŽO, wikipedia

Foto vraku: Soldan15