Výlet na Slovensko – I. část

Už delší dobu jsem se chystal navštívit svého kamaráda na Slovensku. Ale pokaždé, když už jsme byli nějakým způsobem domluvení z toho neposlední chvílí sešlo. Buďto nebyly peníze, nebo do toho přišla nečekaná událost nebo nám nepřálo počasí. Jelikož čas byl a peníze také, čekali jsme pouze na dobré počasí. Byli jsme domluveni na druhý srpnový týden s tím, že uvidíme podle počasí. Meteorologové předpovídali slunečné počasí od čtvrtka do nedělního dopoledne, pak již déšť a velkou oblačnost. Do Bratislavy jsem měl dojet v pátek ráno.

R jedoucí od Hradce Králové do Brna překonává odpor od protisměrných oblouků (trať Brno – Česká Třebová, za stanicí Bílovice n. Svitavou)
V týdnu jsem si koupil lístek z Olomouce do Bratislavy, ten mě přišel se slevou na Junior pas i se zpáteční cestou na 305 kč (platil pro veškeré kategorie vlaků bez příplatku a mohl jsem jet i Přerov nebo Brno).
Ve čtvrtek ráno jsem jel vlakem do Brna, kde jsem byl domluvený s dalším kamarádem, že u něj přespím. Cesta na Olomoucké hlavní nádraží byla taky dílo, ráno jsem čekal v místě bydliště na ranní autobus, ten ovšem nepřijel pro jistotu vůbec, nebo jel dřív. Musel jsem jít tedy indiánským krokem na nádraží pěšky, abych stihl vlak do Brna v 5:31 (R 930). Na nádraží jsem se ještě pokoušel zlomit strojvedoucího, zda bych nemohl jet s ním na stanovišti. Marně. Nebyl moc příjemně naladěn. Kupé jsem měl po celou cestu pouze pro sebe, tedy totální pohoda.

Nákladní vlaky v těchto místech vypadají velice pěkně (trať Brno – Česká Třebová, před stanicí Bílovice n. Svitavou)
Do Brna jsme dojeli s 5-ti minutovým zpožděním, to bylo zapříčiněno prací na modernizaci tratě. Odtud jsem dále pokračoval os vlakem směr Česká Třebová do stanice Bílovice nad Svitavou. Na useku mezi Brnem a Bílovicemi n. Svitavou vlak projíždí údolím asi 3-my tunely a četnými protisměrnými oblouky a pod tratí teče Svitava. Moc krásný pohled. Ze stanice Bílovce n. Svitavou jsem se vydal pěšky směr Brno-Maloměřice (asi něco kolem 6 km). Provoz na trati byl celkem velký a já si udělal snímky lokomotiv a jednotek, které ve své fotogalerii ještě nemám. Moc krásné to tam musí být na podzim.
Při východu z posledního tunelu jsem po levé straně viděl smutné místo, na kterém tragicky zahynul mladý muž v mém věku. Pak již následovalo velké nákladové nádraží Brno-Maloměřice. Při cestě přes nákladové nádraží jsem potkal partu elektrikářů, kteří se nažili rozluštit záhadu nefunkčního návěstidla. Záhada byla odhalena, při odejmutí krytu bylo vše jasné. Uvnitř byla mrtvá myš, která vše zapříčinila.

Přetah nákladních vozů mezi stanicemi (trať Brno – Havlíčkův Brod)

Po odhalení tajemství jsem pokračoval dále z Maloměřic po trati směr Havlíčkův Brod. Na této trati jezdí často náklady s laminátkami i na postrku. Taktéž jsem si to chtěl odfotit. Prošel jsem několika tunely a vyšel až ve stanici Brno-Královo Pole, jak říkají brňáci Krpole. Tento úsek je taky velice zajímavý, než se vlak dostane do hlavního nádraží objede takřka celé Brno a trať je docela i vysoko. Cestujícímu se naskytne pohled na město skoro z ptačí perspektivy.
Jak se blížila 18 hodina bylo načase s dnešním focení skončit a sjet na hlavní nádrží za mým kamarádem, se kterým jsem byl domluvený na 19:30. Z Krpole jsem odjížděl os vlakem v 19:05 s příjezdem 19:18 na hlavní nádraží. Tam mě již čekal můj kamarád. Sedly jsme na šalinu a jeli k němu. Večer jsme si šli sednout do jedné ze stylových Brněnských hospůdek. Vzhledem k tomu, že jsem měl být ráno v Bratislavě v 6 hod. musel jsem vstávat již ve 3 hodiny ráno. Moc jsem toho nenaspal, protože jsme se nějak rozseděli a šli spát něco málo po půlnoci.

Laminátka projíždí okolo vykřičeného domu v Brně –část Maloměřice (trať Brno – Havlíčkův Brod)
Z Brněnského hlavního nádraží jsem odjížděl vlakem R 377 Devín, přepřahly se lokomotivy, eso za plecháče, a jeli jsme. V kupé opět sám. Před Břeclaví jsem dostal hlad. Udělal jsem si pohodlí a začal jest, zrovna když jsem měl plnou pusu se otevřely dveře a zaznělo: „Dobré ráno, dobrú chuť, pasová kontrola, předložte doklady prosím.“ Pak už jsem se jenom podíval na hraniční patník za mostem přes řeku Moravu oddělující Jižní Moravu od Slovenska……….pokračování v další části.